přesmyčky

Pokračuj

CH

Přeskládej písmena do horního řádku Pak se ti zobrazí správná odpověď s obrázkem a blikajícím tlačítkem. Kliknutím na tlačítko si můžeš přečíst zajímavosti a podívat se na krátké video. Pokud nemůžeš slovo vyluštit, klikni na

CH R O B Á K

zobrazit odpověď

Skrýt a zobrazit instrukce

R O H Á Č

zobrazit odpověď

H R O B A Ř Í K

zobrazit odpověď

S V Ě T L U Š K A

zobrazit odpověď

T E S A Ř Í K

zobrazit odpověď

MA

NK

EL

M A N D E L I N K A

zobrazit odpověď

O H

V E

L A

L Á

Z L A T O H L Á V E K

zobrazit odpověď

Procvičování je kompletní :-)

Here you can include a message to congratulate and wish your class good luck upon finishing the quiz.

Gratulace!

na začátek

- Rozšířený je ve střední a jižní Evropě. V Česku je již velmi vzácný. Je chráněn ve všech zemích střední Evropy.

- Tykadla samečků jsou téměř dvakrát tak dlouhá jako tělo, zatímco u samiček sotva přesahují konec těla.

- Povrch těla je zbarven šedě, modrošedé až modře.

- Brouk pochází ze Severní Ameriky. Je hojný na většině území Evropy a v Asi.

- Mandelinka je velmi plodná a dokáže za 4–5 týdnů naklást více než 500 vajíček. Obvykle jsou kladena ve snůškách kolem třiceti kusů na spodní stranu listů hostitelské rostliny.

- Povrch těla je zbarven šedě, modrošedé až modře.

- Lze ji najít na loukách, v zahradách a parcích.

- světluška bývá lidově nazývána svatojánská muška. Dospělci se objevují od poloviny května až do konce července, nejvíce jich je v poslední třetině června, kam spadá i svatojánská noc.

Proč světlušky svítí? Hledání partnera: Světlo slouží primárně jako milostný signál. Létající samečci hledají v trávě zářící bezkřídlé samičky. Obrana před predátory: Světlo varuje nepřátele, že světluška chutná odporně nebo je jedovatá. Svítí i larvy: Bioluminiscenci využívají také larvy a vajíčka, u kterých jde čistě o varovný signál pro dravce.

- Žije v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech v lesích a hájích.

- Nejhojněji se pak vyskytuje na jižní Moravě.

- U roháče obecného se projevuje pohlavní dimorfismus (samci mají větší kusadla a jsou i celkově větší než samice).

- Larvy, které mají tvar podobný písmeni „C“, jsou slepé a živí se rozkládajícím se dřevem pařezů, starých stromů a keřů.

Dospělí brouci žijí pouze několik měsíců a živí se nektarem a šťávou rostlin. Létají za soumraku.

Hrobařík obecný je 12 až 22 mm velký brouk vyznačující se napříč oranžovo-černě páskovanými krovkami.

Dospělí jedinci zahrabávají za pomoci čichu nalezené ostatky (převážně drobných savců, ptáků ) do země a kladou k nim vajíčka, čímž zajišťují svým potomkům dostatek potravy. Dospělí brouci jsou převážně draví a živí se larvami hmyzu žijících na ostatcích zvířat.

V ČR je hojný.

- Je dlouhý 12-20 milimetrů, modročerné kovové barvy. - Je rozšířen po celé Evropě. - Živí se výkaly, hnijícími houbami, případně mršinami. - Samička klade zjara vajíčka do podzemních chodbiček, které zaplní trusem určeným k výživě larev. - Larvální vývoj trvá celý rok. Larvy se zjara zakuklí. Nová generace se líhne v červnu.

- Barevně je velmi proměnlivý, krovky mívá kovově zelené, zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové.

- Létá se zavřenými krovkami. Spodní blanitá křídla vysouvá podélnou štěrbinou v krovkách.

Larvy zlatohlávka zlatého žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, na hnojištích či v kompostech. Dospělí brouci vylétávají na konci jara, páří se, samičky nakladou vajíčka do hnijícího organického materiálu a hynou.

- Dospělý zlatohlávek měří 14–20 mm.