zatímco končila Velká válka
nakonec zvítězili komunisté a 1922 vyhlásili SSSR
po smrti Lenina vyhrál boj o moc nad SSSR Stalin...
v Rusku zuřil boj mezi komunisty a opozicí
...ale pozor na tajnou policii!
vydej se do SSSR a zjisti, co se tam děje
V roce 1927 schválila Komunistická strana Sovětského svazu kolektivizaci zemědělství, tedy slučování soukromých farem do státních kolchozů. Tento krok vyvolal odpor rolníků, zejména tzv. kulaků (bohatších rolníků). V roce 1929 nařídil Stalin jejich likvidaci jako třídy, což vedlo k deportacím milionů lidí na Sibiř a do Střední Asie. Mnozí z nich byli vězněni v pracovních táborech (gulazích). Násilné zabavování obilí a neefektivní hospodaření způsobily rozsáhlý hladomor, zejména na Ukrajině, kde zemřely miliony lidí.
V roce 1932–1933 proběhl na Ukrajině hladomor nařízený Stalinem. Sovětské úřady zabavily veškeré obilí a potraviny, aby financovaly industrializaci, což vedlo k masovému hladovění obyvatelstva. Použití obilí pro setbu bylo zakázáno a trestáno, vesnice byly odříznuty od zásobování potravinami, a rolníkům byly odebrány veškeré zásoby. V důsledku těchto opatření zemřely miliony lidí, přičemž odhady počtu obětí se pohybují mezi 3,3 až 5 miliony na Ukrajině. Prokazatelné jsou také případy kanibalismu. Uměle vyvolaný hladomor zasáhl také severní Kavkaz, Povolží, Ural a Sibiř. Zemřelo až 11 milionů lidi, z toho 7 milionů na Ukrajině.
Lidé, kteří zemřeli hlady na ulici, Charkov 1933
Děti hledají zmrzlé brambory
V roce 1929 zahájil Stalin první pětiletý plán (tzv. pětiletka), který měl urychlit industrializaci Sovětského svazu. Plán se zaměřil na rozvoj těžkého průmyslu, což vedlo k výstavbě nových továren, elektráren a železnic. Naopak lehký průmysl, zemědělství a maloobchod byly opomíjeny. Cílem bylo ekonomicky a vojensky dohnat západní státy. Industrializace byla často prováděna za cenu obrovských lidských obětí, včetně nucené práce a represí.
Během první pětiletky v Sovětském svazu bylo nutné vybudovat tisíce nových průmyslových objektů, elektráren, dolů a železnic. Na těchto projektech pracovali nejen dělníci, ale také miliony mladých členů Komunistického svazu mládeže, kteří se účastnili brigád často bez nároku na odměnu. Kromě nich byli nasazeni i vězni z pracovních táborů zvaných gulagy. Díky těmto rozsáhlým stavebním projektům vzniklo mnoho pracovních míst, což vedlo k faktickému odstranění nezaměstnanosti v zemi.
industrializace SSSR v propagandě 30. let 20. st.
V Sovětském svazu byla zavedena povinná a bezplatná školní docházka, která se zaměřovala na odstranění negramotnosti a přípravu kvalifikované pracovní síly pro industrializaci země. Školy vznikaly i v odlehlých oblastech, čímž se vzdělání stalo dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva. Osnovy byly upraveny tak, aby odrážely komunistickou ideologii, a školy byly znárodněny. Tento systém vedl k výraznému zvýšení gramotnosti.
V Sovětském svazu byla zavedena bezplatná zdravotní péče, která vedla k výraznému zlepšení veřejného zdraví. Stát budoval nemocnice, zaváděl očkovací programy a systematicky bojoval proti infekčním nemocem, jako byly cholera, malárie a dyzentérie. Díky těmto opatřením se podařilo eliminovat rozsáhlé epidemie a průměrná délka života obyvatel začala pozvolna růst.
I když komunismus měl být vládou lidu, v Sovětském svazu byla moc soustředěna v rukou úzké elity Komunistické strany, kterou ovládal Josif Stalin. Aby si udržel kontrolu nad obyvatelstvem, využíval kombinaci strachu, propagandy a cenzury. Stalinův kult osobnosti se stal všudypřítomným – byl oslavován jako „otec národů SSSR“ a „velký kormidelník“. Jeho portréty zdobily veřejná prostranství, města nesla jeho jméno a umělci vytvářeli díla na jeho počest. Propaganda šířila komunistickou ideologii a potlačovala odlišné názory, čímž upevňovala Stalinovu neomezenou moc.
Gulag (zkratka pro Glavnoje upravlenije lagerej – Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl rozsáhlý systém nucených pracovních táborů v Sovětském svazu. Vznikl v roce 1919 a za vlády Josifa Stalina se výrazně rozšířil. Tábory sloužily k těžbě surovin a výstavbě infrastrukturních projektů, jako byly železnice a průmyslové komplexy. Vězni, často političtí odpůrci režimu, byli nuceni pracovat v extrémních podmínkách, trpěli hladem, zimou a nemocemi. Odhaduje se, že mezi lety 1929 a 1953 prošlo gulagy přibližně 14 milionů lidí, z nichž více než milion zemřel .
Teď půjdeš s námi!
Během Velkého teroru měla napilno nejen NKVD, ale také cenzoři...
Ve 30. letech 20. století zahájil Stalin tzv. Velký teror, jehož cílem bylo odstranit veškerou opozici a upevnit svou absolutní moc. Represe zasáhly široké vrstvy společnosti: členy Komunistické strany, armádní důstojníky, inteligenci, rolníky, etnické menšiny i náboženské skupiny. Tajná policie NKVD prováděla masové zatýkání, mučení a popravy, často bez soudního procesu. Během let 1937–1938 bylo zatčeno přibližně 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680 000 popraveno.
Máš štěstí, dnes se tě týká jen chvilka věznění...
00:10
Teď půjdeš s námi!
Za špionáž budeš odeslán do gulagu, tedy pracovního tábora! Zde tě čeká otrocká práce, minimální příděly jídla, mučení a ponižování.
Už jen pár měsíců...
00:05
00:05
Začíná ti směna na stavbě...
SSSR 1922-1939
Pavel Žalský
Created on May 20, 2025
Start designing with a free template
Discover more than 1500 professional designs like these:
View
Video: Responsible Use of Social Media and Internet
View
Mothers Days Card
View
Momentum: First Operational Steps
View
Momentum: Employee Introduction Presentation
View
Mind Map: The 4 Pillars of Success
View
Big Data: The Data That Drives the World
View
Momentum: Onboarding Presentation
Explore all templates
Transcript
zatímco končila Velká válka
nakonec zvítězili komunisté a 1922 vyhlásili SSSR
po smrti Lenina vyhrál boj o moc nad SSSR Stalin...
v Rusku zuřil boj mezi komunisty a opozicí
...ale pozor na tajnou policii!
vydej se do SSSR a zjisti, co se tam děje
V roce 1927 schválila Komunistická strana Sovětského svazu kolektivizaci zemědělství, tedy slučování soukromých farem do státních kolchozů. Tento krok vyvolal odpor rolníků, zejména tzv. kulaků (bohatších rolníků). V roce 1929 nařídil Stalin jejich likvidaci jako třídy, což vedlo k deportacím milionů lidí na Sibiř a do Střední Asie. Mnozí z nich byli vězněni v pracovních táborech (gulazích). Násilné zabavování obilí a neefektivní hospodaření způsobily rozsáhlý hladomor, zejména na Ukrajině, kde zemřely miliony lidí.
V roce 1932–1933 proběhl na Ukrajině hladomor nařízený Stalinem. Sovětské úřady zabavily veškeré obilí a potraviny, aby financovaly industrializaci, což vedlo k masovému hladovění obyvatelstva. Použití obilí pro setbu bylo zakázáno a trestáno, vesnice byly odříznuty od zásobování potravinami, a rolníkům byly odebrány veškeré zásoby. V důsledku těchto opatření zemřely miliony lidí, přičemž odhady počtu obětí se pohybují mezi 3,3 až 5 miliony na Ukrajině. Prokazatelné jsou také případy kanibalismu. Uměle vyvolaný hladomor zasáhl také severní Kavkaz, Povolží, Ural a Sibiř. Zemřelo až 11 milionů lidi, z toho 7 milionů na Ukrajině.
Lidé, kteří zemřeli hlady na ulici, Charkov 1933
Děti hledají zmrzlé brambory
V roce 1929 zahájil Stalin první pětiletý plán (tzv. pětiletka), který měl urychlit industrializaci Sovětského svazu. Plán se zaměřil na rozvoj těžkého průmyslu, což vedlo k výstavbě nových továren, elektráren a železnic. Naopak lehký průmysl, zemědělství a maloobchod byly opomíjeny. Cílem bylo ekonomicky a vojensky dohnat západní státy. Industrializace byla často prováděna za cenu obrovských lidských obětí, včetně nucené práce a represí.
Během první pětiletky v Sovětském svazu bylo nutné vybudovat tisíce nových průmyslových objektů, elektráren, dolů a železnic. Na těchto projektech pracovali nejen dělníci, ale také miliony mladých členů Komunistického svazu mládeže, kteří se účastnili brigád často bez nároku na odměnu. Kromě nich byli nasazeni i vězni z pracovních táborů zvaných gulagy. Díky těmto rozsáhlým stavebním projektům vzniklo mnoho pracovních míst, což vedlo k faktickému odstranění nezaměstnanosti v zemi.
industrializace SSSR v propagandě 30. let 20. st.
V Sovětském svazu byla zavedena povinná a bezplatná školní docházka, která se zaměřovala na odstranění negramotnosti a přípravu kvalifikované pracovní síly pro industrializaci země. Školy vznikaly i v odlehlých oblastech, čímž se vzdělání stalo dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva. Osnovy byly upraveny tak, aby odrážely komunistickou ideologii, a školy byly znárodněny. Tento systém vedl k výraznému zvýšení gramotnosti.
V Sovětském svazu byla zavedena bezplatná zdravotní péče, která vedla k výraznému zlepšení veřejného zdraví. Stát budoval nemocnice, zaváděl očkovací programy a systematicky bojoval proti infekčním nemocem, jako byly cholera, malárie a dyzentérie. Díky těmto opatřením se podařilo eliminovat rozsáhlé epidemie a průměrná délka života obyvatel začala pozvolna růst.
I když komunismus měl být vládou lidu, v Sovětském svazu byla moc soustředěna v rukou úzké elity Komunistické strany, kterou ovládal Josif Stalin. Aby si udržel kontrolu nad obyvatelstvem, využíval kombinaci strachu, propagandy a cenzury. Stalinův kult osobnosti se stal všudypřítomným – byl oslavován jako „otec národů SSSR“ a „velký kormidelník“. Jeho portréty zdobily veřejná prostranství, města nesla jeho jméno a umělci vytvářeli díla na jeho počest. Propaganda šířila komunistickou ideologii a potlačovala odlišné názory, čímž upevňovala Stalinovu neomezenou moc.
Gulag (zkratka pro Glavnoje upravlenije lagerej – Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl rozsáhlý systém nucených pracovních táborů v Sovětském svazu. Vznikl v roce 1919 a za vlády Josifa Stalina se výrazně rozšířil. Tábory sloužily k těžbě surovin a výstavbě infrastrukturních projektů, jako byly železnice a průmyslové komplexy. Vězni, často političtí odpůrci režimu, byli nuceni pracovat v extrémních podmínkách, trpěli hladem, zimou a nemocemi. Odhaduje se, že mezi lety 1929 a 1953 prošlo gulagy přibližně 14 milionů lidí, z nichž více než milion zemřel .
Teď půjdeš s námi!
Během Velkého teroru měla napilno nejen NKVD, ale také cenzoři...
Ve 30. letech 20. století zahájil Stalin tzv. Velký teror, jehož cílem bylo odstranit veškerou opozici a upevnit svou absolutní moc. Represe zasáhly široké vrstvy společnosti: členy Komunistické strany, armádní důstojníky, inteligenci, rolníky, etnické menšiny i náboženské skupiny. Tajná policie NKVD prováděla masové zatýkání, mučení a popravy, často bez soudního procesu. Během let 1937–1938 bylo zatčeno přibližně 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680 000 popraveno.
Máš štěstí, dnes se tě týká jen chvilka věznění...
00:10
Teď půjdeš s námi!
Za špionáž budeš odeslán do gulagu, tedy pracovního tábora! Zde tě čeká otrocká práce, minimální příděly jídla, mučení a ponižování.
Už jen pár měsíců...
00:05
00:05
Začíná ti směna na stavbě...