VÍTEJ V KRKONOŠÍCH ZA ČASŮ TŘICETILETÉ VÁLKY. KLIKNI NA KRAKONOŠE A VYDEJ SE NA CESTU ZA SVÝM OSUDEM!
protestantský šlechtic
katolický šlechtic
poddaní
"V Krkonoších většina šlechticů i poddaných vyznávala protestantskou víru - husitství (utrakvismus), luteránství, ale našli se i členové Jednoty bratrské. Narozdíl od vnitrozemí se tak v regionu Krkonoš našlo mnoho lidí, kteří nesouhlasili s katolickou politikou Habsburských císařů. V květnu 1618 je situace již neúnosná, císař neplní své závazky vůči české šlechtě a protestantům, dokonce proti nim aktivně vystupuje a škodí, nechal zavřít protestantský kostel..."
budeš vyčkávat
podpoříš povstání proti císaři
"23. května 1618 vyhodili čeští stavové z okna na Pražském hradě císařovy úředníky. Mezi povstalci jsou také moji přátelé majitel Semil a Vysokého Albrecht Jan Smiřický nebo Bernard z Fünfkirchenu, majitel Hostinného a Heřmanových Sejfů (*dnes Rudník). Teď už je jasné, že dojde na válku císaře proti českým stavům..."
budeš financovat armádu povstalců - klikni na povstalce uprostřed místnosti
s povstáním souhlasíš, ale nezapojíš se - klikni na hlouček mimo místnost
přidáš se na stranu císaře - klikni na vyhazovaného úředníka
"Výborně! Společně s např. bratry Zilváry z Pilníkova dáváme dohromady několik jednotek žoldáků. Většina krkonošských šlechticů se však k povstání nepřidává, zároveň ho však ani neodsoudí."
co bude dál...
"Většina krkonošských šlechticů se k povstání nepřidá, zároveň ho však ani neodsoudí. Události však dostávají rychlý spád a po pro české stavy prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 přichází i poprava českých pánů (vůdců povstání) v roce 1621. Mezi nimi je např. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, majitel hradu Pecka. Skvělý chlapík, škoda! ...klikni na šlechtice na obrázku, aby si se dostal dál"
"Majetek původních krkonošských šlechticů je císařem po porážce povstání většinou odebrán a dán za odměnu nové věrné katolické šlechtě, jejíž přílušníci mnohdy bojovali v císařském vojsku nebo jeho tažení finančně podporovali, např. Lamboyové, Morzinové nebo Harrachové. Mezi nimi však nejvíce vynikal císařský vojevůdce Albrecht z Vadlštejna, majitel Vrchlabí, Hostinného a mnohého města i vesnice v okolí."
klikni na Valdštejna a jdi dál...
"Výborně! Zjistil(a) si, jaký byl osud šlechticů v době třicetileté války. Nyní pojď zkusit další osud..."
poddaní
"Jsem poddaným. Za vlády pána Albrechta z Valdštejna se i přes probíhající boje v Evropě máme ve Vrchlabí a v Krkonoších dobře - císařská vojska zde nepobývají, takže je nemusíme živit a Švédové se generála bojí, ha! Zároveň se daří obchodu, ve městě vyrábíme muškety, dělové koule, plechové pláty. V Krkonoších se dále doluje zlato a železo...dokonce si i jako protestant mohu ponechat svoji víru!"
Tady je dobře, zůstanu!
Radši se přesunu do hor - je tam zima, ale nebudou tam vojáci
"Po smrti Valdštejna v roce 1634 získal panství Rudolf z Morzina, cizák jeden! Změna majitele panství nebyla tak hrozná, ale útoky Švédů na Žacléř, Navárov, Trutnov, Horní Brannou či Hostinné a na mnoho vesnic v okolí ano. Císařské vojsko na druhou stranu v kraji města a vesnice často doslova vyjídalo. V Krkonoších a Podkrkonoší nedošlo k žádné velké bitvě, ale tyhle přesuny vojsk a okrádání lidí bylo zničující..."
Jsem tu doma, zůstanu...
Radši se přesunu do hor - je tam zima, ale nebudou tam vojáci
"Často jsme z měst a vesnic často utíkali před vojáky do hor, prchali však také před všudypřítomným morem a hladem - vojska s sebou přinášela nemoci, zároveň vyjídala zásoby potravin a ničila úrodu. V horách lidé založili nové osady a boudy - zemědělské usedlosti. Zde se věnovali pastevectví krav a koz nebo pěstování lnu. Tak vznikly Klínovky, Friesovy boudy, Liščí boudy, Pomezní Boudy, Dvoračky nebo Strážné. To nejhorší tu snad nějak přečkáme..."
klikni na Sněžku a běž dál...
"Protože důsledkem hladu, nemocí a bídy zemřelo mnoho poddaných, nová šlechta zvýšila tzv. robotní povinnost - počet dnů, které poddaní museli zadarmo pracovat pro své pány. Zatímco ve vnitrozemí šlo zejména o práce na polích, tady v Krkonoších jsme často pásli panský dobytek, těžili rudy nebo dřevo nebo budovali rybníky. A teď se proslýchá, že nám budou chtít vzít naši protestantskou víru..."
Zůstanu a nějak katolíky přelstím
Odejdu do Pruska, tam je svoboda
Přijmu katolickou víru
"Katoličtí šlechtici po roce 1620 začnou do Krkonoš zvát mnichy, nakonec jim i postaví kláštery, např. ve Vrchlabí nebo v Hostinném. Nejdříve na ně docela kašleme, ale když pak musí odejít všichni protestantští kněží, chátrají protestantské kostely a katolíci začnou pořádat poutě a svátky, během kterých nemusíme pracovat pro pány, docela to katolictví začneme brát..."
klikni na klášter ve Vrchlabí
"...jo a taky postaví dost kapliček, mariánských sloupů, soch světců, třeba Nepomuckého, je to hezký. Kaple bude postavena i na Sněžce a biskup dokonce posvětí pramen Labe!"
klikni na sochu Jana Nepomuckého ve Vrchlabí
"Odejít směli jen svobodní lidé, např. protestantští kněží a šlechtici, trestem jim byla nejen ztráta domova, ale také většiny majetku. Tak odešel např. biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský. Každý poddaný poddaný, který byl chycen při pokusu o útěk byl tvrdě potrestán..."
"Přelstít katolickou církev? Tak dlouho se stavíš na odpor, až budeš zlomen silou... při pokusu o útěk do svobodného Pruska tě znovu chytí a ztrestají..."
Projdi cestu, kterou si ještě nešel/nešla...
protestantský šlechtic
katolický šlechtic
poddaní
tohle je Václav z Morzinu, majitel Vrchlabí v éře po Valdštejnovi...
Tohle je Vilém Lamboy, majitel panství Hostinné a císařův generál...
To je socha P. Marie Pomocné u městského lesoparku...
To je mariánský sloup na náměstí Míru...
Co přinesla třicetiletá válka obyvatelům (nejen) Krkonoš?
Pavel Žalský
Created on October 7, 2024
Start designing with a free template
Discover more than 1500 professional designs like these:
View
Randomizer
View
Timer
View
Find the pair
View
Hangman Game
View
Dice
View
Scratch and Win Game
View
Create a Word Search
Explore all templates
Transcript
VÍTEJ V KRKONOŠÍCH ZA ČASŮ TŘICETILETÉ VÁLKY. KLIKNI NA KRAKONOŠE A VYDEJ SE NA CESTU ZA SVÝM OSUDEM!
protestantský šlechtic
katolický šlechtic
poddaní
"V Krkonoších většina šlechticů i poddaných vyznávala protestantskou víru - husitství (utrakvismus), luteránství, ale našli se i členové Jednoty bratrské. Narozdíl od vnitrozemí se tak v regionu Krkonoš našlo mnoho lidí, kteří nesouhlasili s katolickou politikou Habsburských císařů. V květnu 1618 je situace již neúnosná, císař neplní své závazky vůči české šlechtě a protestantům, dokonce proti nim aktivně vystupuje a škodí, nechal zavřít protestantský kostel..."
budeš vyčkávat
podpoříš povstání proti císaři
"23. května 1618 vyhodili čeští stavové z okna na Pražském hradě císařovy úředníky. Mezi povstalci jsou také moji přátelé majitel Semil a Vysokého Albrecht Jan Smiřický nebo Bernard z Fünfkirchenu, majitel Hostinného a Heřmanových Sejfů (*dnes Rudník). Teď už je jasné, že dojde na válku císaře proti českým stavům..."
budeš financovat armádu povstalců - klikni na povstalce uprostřed místnosti
s povstáním souhlasíš, ale nezapojíš se - klikni na hlouček mimo místnost
přidáš se na stranu císaře - klikni na vyhazovaného úředníka
"Výborně! Společně s např. bratry Zilváry z Pilníkova dáváme dohromady několik jednotek žoldáků. Většina krkonošských šlechticů se však k povstání nepřidává, zároveň ho však ani neodsoudí."
co bude dál...
"Většina krkonošských šlechticů se k povstání nepřidá, zároveň ho však ani neodsoudí. Události však dostávají rychlý spád a po pro české stavy prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 přichází i poprava českých pánů (vůdců povstání) v roce 1621. Mezi nimi je např. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, majitel hradu Pecka. Skvělý chlapík, škoda! ...klikni na šlechtice na obrázku, aby si se dostal dál"
"Majetek původních krkonošských šlechticů je císařem po porážce povstání většinou odebrán a dán za odměnu nové věrné katolické šlechtě, jejíž přílušníci mnohdy bojovali v císařském vojsku nebo jeho tažení finančně podporovali, např. Lamboyové, Morzinové nebo Harrachové. Mezi nimi však nejvíce vynikal císařský vojevůdce Albrecht z Vadlštejna, majitel Vrchlabí, Hostinného a mnohého města i vesnice v okolí."
klikni na Valdštejna a jdi dál...
"Výborně! Zjistil(a) si, jaký byl osud šlechticů v době třicetileté války. Nyní pojď zkusit další osud..."
poddaní
"Jsem poddaným. Za vlády pána Albrechta z Valdštejna se i přes probíhající boje v Evropě máme ve Vrchlabí a v Krkonoších dobře - císařská vojska zde nepobývají, takže je nemusíme živit a Švédové se generála bojí, ha! Zároveň se daří obchodu, ve městě vyrábíme muškety, dělové koule, plechové pláty. V Krkonoších se dále doluje zlato a železo...dokonce si i jako protestant mohu ponechat svoji víru!"
Tady je dobře, zůstanu!
Radši se přesunu do hor - je tam zima, ale nebudou tam vojáci
"Po smrti Valdštejna v roce 1634 získal panství Rudolf z Morzina, cizák jeden! Změna majitele panství nebyla tak hrozná, ale útoky Švédů na Žacléř, Navárov, Trutnov, Horní Brannou či Hostinné a na mnoho vesnic v okolí ano. Císařské vojsko na druhou stranu v kraji města a vesnice často doslova vyjídalo. V Krkonoších a Podkrkonoší nedošlo k žádné velké bitvě, ale tyhle přesuny vojsk a okrádání lidí bylo zničující..."
Jsem tu doma, zůstanu...
Radši se přesunu do hor - je tam zima, ale nebudou tam vojáci
"Často jsme z měst a vesnic často utíkali před vojáky do hor, prchali však také před všudypřítomným morem a hladem - vojska s sebou přinášela nemoci, zároveň vyjídala zásoby potravin a ničila úrodu. V horách lidé založili nové osady a boudy - zemědělské usedlosti. Zde se věnovali pastevectví krav a koz nebo pěstování lnu. Tak vznikly Klínovky, Friesovy boudy, Liščí boudy, Pomezní Boudy, Dvoračky nebo Strážné. To nejhorší tu snad nějak přečkáme..."
klikni na Sněžku a běž dál...
"Protože důsledkem hladu, nemocí a bídy zemřelo mnoho poddaných, nová šlechta zvýšila tzv. robotní povinnost - počet dnů, které poddaní museli zadarmo pracovat pro své pány. Zatímco ve vnitrozemí šlo zejména o práce na polích, tady v Krkonoších jsme často pásli panský dobytek, těžili rudy nebo dřevo nebo budovali rybníky. A teď se proslýchá, že nám budou chtít vzít naši protestantskou víru..."
Zůstanu a nějak katolíky přelstím
Odejdu do Pruska, tam je svoboda
Přijmu katolickou víru
"Katoličtí šlechtici po roce 1620 začnou do Krkonoš zvát mnichy, nakonec jim i postaví kláštery, např. ve Vrchlabí nebo v Hostinném. Nejdříve na ně docela kašleme, ale když pak musí odejít všichni protestantští kněží, chátrají protestantské kostely a katolíci začnou pořádat poutě a svátky, během kterých nemusíme pracovat pro pány, docela to katolictví začneme brát..."
klikni na klášter ve Vrchlabí
"...jo a taky postaví dost kapliček, mariánských sloupů, soch světců, třeba Nepomuckého, je to hezký. Kaple bude postavena i na Sněžce a biskup dokonce posvětí pramen Labe!"
klikni na sochu Jana Nepomuckého ve Vrchlabí
"Odejít směli jen svobodní lidé, např. protestantští kněží a šlechtici, trestem jim byla nejen ztráta domova, ale také většiny majetku. Tak odešel např. biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský. Každý poddaný poddaný, který byl chycen při pokusu o útěk byl tvrdě potrestán..."
"Přelstít katolickou církev? Tak dlouho se stavíš na odpor, až budeš zlomen silou... při pokusu o útěk do svobodného Pruska tě znovu chytí a ztrestají..."
Projdi cestu, kterou si ještě nešel/nešla...
protestantský šlechtic
katolický šlechtic
poddaní
tohle je Václav z Morzinu, majitel Vrchlabí v éře po Valdštejnovi...
Tohle je Vilém Lamboy, majitel panství Hostinné a císařův generál...
To je socha P. Marie Pomocné u městského lesoparku...
To je mariánský sloup na náměstí Míru...