Jiho- FBW - 1

Turbulentní roky. Poslední léta představovala pro firmy výzvu

Odpověď není příliš zřejmá. „Často se setkáváme s případy, že podnikatelé mají své následovníky rodu, ale ne vždy chtějí být pokračovateli v podnikání a nést břímě zodpovědnosti a přesvědčení fungující rodinné firmy,“ uvedla Lenka Hájková. Důležitým aspektem při předávání rodinného podnikání je fakt, že každá další generace znamená větvení rodiny. Potenciálních následovníků je tak několik. „V případě, že následovník nechce pokračovat v rodinné tradici, může firma využít různé finanční nástroje ke svému prodeji. V tu chvíli je tak nutné řešit vhodnou dobu akvizice, tedy kdy je ten správný moment a zda je vůbec žádoucí vzdát se svého rodinného klenotu,“ řekla ředitelka Oblastní kanceláře Jhk v Českých Budějovicích.

Nejvíce turbulentní a nevyzpytatelné byly pro rodinné firmy za celou dobu jejich působení hlavně poslední tři roky podnikání. Vyplývá to z vyjádření Lenky Hájkové, ředitelky Oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory (Jhk) České Budějovice. Hájková Deníku řekla, že se na stanovisku shoduje velké množství regionálních rodinných firem při vzpomínce na vývoj české ekonomiky, a to i přesto, že nejvíce jich vznikalo v devadesátých letech, která jsou společensky označována jako nejvíce fascinující a divoká. „Podnikatelé museli řešit pandemii, vojenský konflikt, energetickou krizi a s tím související výpadky na straně dodavatelů, odbytu, zaměstnanců, ale i materiálu,“ nastínila ředitelka, proč byla poslední léta pro rodinné firmy tak těžká.

Větvení rodiny

Otázkou, před níž v současné době zakladatelé rodinných firem dle jejích slov stojí, je nástupnictví. Jak potvrzují data Hospodářské komory ČR, v roce 1991 stoupl počet ekonomických subjektů o 434 %. V následujících letech byly přírůstky již nižší, kolem 10 %, ze současného pohledu se však stále jednalo o poměrně vysoká čísla.

Lenka Hájková, ředitelka Oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory České Budějovice