„Soužití Čechů a Němců ve Vrchlabí za první republiky, 1918-1938“

Gamebook tě přenese do Vrchlabí v letech 1918-1938. S pomocí nalezených odpovědí na otázky (viz níže) popíšeš jaké byly vztahy mezi Čechy a Němci v období první Československé republiky. 1. Co a jak ovlivňovalo česko-německé vztahy před rokem 1914? 2. Jaké konkrétní události a věci v letech 1918-1938 rozčilovaly Němce?3. Jaké konkrétní události a věci v letech 1918-1938 rozčilovaly Čechy?4. Proč došlo k příklonu velké části Němců k Hitlerovy?5. V čem bude situace let 1918-1938 ve Vrchlabí (potažmo v pohraničí) jiná než ve vnitrozemí Československa?

Díky odboji tvořenému špionážní sítí Maffie a československými legiemi státy Dohody souhlasily s rozbitím Rakouska-Uherska a daly šanci vzniku našeho samostatného státu. 26. října 1918 císař Karel I. ukončil spojenectví s Německem a o den později přijal podmínky USA k ukončení války, v návaznosti na to 28. října 1918 byla v Praze na Václavském náměstí vyhlášena Československá republika - lidé živelně demonstrovali a ničili symboly císařství. Zprávy o dění v Praze se díky telegrafu začaly šířit po celé zemi...

Vrchlabí bylo od 16. st. městem v němž žily dvě různě mluvící skupiny, Češi a Němci, což byla situace typická pro české pohraničí. V roce 1900 žilo ve Vrchlabí 5944 Němců a 598 Čechů, jejichž snaha zakládat české spolky a školu narážela na německé úředníky, výtržnosti a konflikty. Během první světové války zemřelo 300 vrchlabských mužů, obě národnosti se od sebe navíc ještě více vzdálily, protože začaly mít protichůdné cíle.Když je 28. října 1918 v Praze vyhlášena Československá republika za nadšeného skandování davů na Václavském náměstí, ve Vrchlabí se žádná oslava nekoná...

Jmenuji se Robert Turka. Od roku 1913 jsem správcem české menšinové školy ve Vrchlabí, za Velké války jsem musel dva roky bojovat za císaře. 28. října 1918 jsem se díky telegramu dozvěděl o vyhlášení Československa - konečně máme vlastní svobodný stát!

Zajdu na úřad zjistit, kdy vyvěsí československé prapory

Svolám své české přátele z města na oslavu

Uspořádám oslavu na náměstí

Na náměstí se srocují lidé, jde o naštvané Němce, kteří se odmítají připojit k Československu! Hovoří o nějakém významném jednání na zámku a o připojování Vrchlabí k Rakousku. Co si o sobě vůbec myslí?!

Vysvětlím Němcům na náměstí, co si o jejich šíleném nápadu myslím

Svolám své české přátele z města, abychom dohodli další postup

Půjdu si stěžovat na zámek

Vysvětlím Němcům, co si o jejich šíleném nápadu myslím

Němci na zámku založili německý národní výbor a rozhodli se přidat k provincii Deutschböh­men s hlavním městem v Liberci. Celé československé pohraničí se má podle nich připojit k Rakousku. Československo jako nový stát zcela odmítají uznat. Neslýchané!

Svolám své české přátele z města, abychom dohodli další postup

Hádat se s Němci v tak vypjatou dobu o to, že se mají připojit ke státu s nímž nesouhlasí, nebyl úplně dobrý nápad. Jakmile se probereš z komatu, zkus to znovu a lépe...

Sebere všechny české muže a půjdete násilím převzít úřady

V prostorách české menšinové školy jste založili český národní výbor. Vaším cílem je připojit Vrchlabí k Československu!

Pokusíte se sehnat vojenskou pomoc československé armády

Vydáte se do ulic a budete lidem vysvětlovat situaci

Zjistili jsme, že po městě se pohybuje až sedmdesát německých mužů v oddílech Bürgerwehr (domobrana) a že situace je stejná i např. v Hostinném nebo Trutnově. Jsou sice špatně vyzbrojení a mnozí z nich příliš staří nebo příliš mladí, ale i tak to bez pomoci armády zjevně ve Vrchlabí nepůjde. Němci to s připojením k Rakousku a odporem k Československu myslí vážně!

Protože českoslovenští legionáři se teprve vraceli z války (ta skončila oficiálně 11. 11. 1918 kapitulací Německa), byl v celé zemi kritický nedostatek vojáků. Vymyslet, kde a jak začít hledat pomoc trvalo několik týdnů, už se pomalu blíží zima roku 1918. Máš tři možnosti, kde požádat o podporu vojska: Česká Lípa, Mladá Boleslav a Jičín.

Mapa zachycuje oblasti, které se dle představ Českých Němců měly odtrhnout a připojit k Rakousku. Interaktivní jsou body, kde Turka vyjednával podporu vojska.

V České Lípě si chvíli sloužil během války, ale zdejší 18. pluk má kritický nedostatek vojáků, musíš požádat jinde.

Velitelství v Mladé Boleslavi ti může nabídnout pouze osmdesát ozbrojených studentů. To však není síla, se kterou by ses chtěl postavit ozbrojené německé domobraně, rozhodneš se hledat jinde.

S velitelstvím v Jičíně si se domluvil na tom, že pošlou 120 mužů z 11. střeleckého pluku osvobodit Vrchlabí a nejbližší okolí! Svoboda je blízko!

7. prosince 1918 část československých vojáků vystoupila na vlakové zastávce v Horní Branné a pod vedením členů Sokola polními cestami došla kolem kláštera do Vrchlabí, které bez odporu ze strany Němců konečně osvobodili. Zbytek vojáků opět bez odporu obsadil Kunčice a pokračoval na Vrchlabí. Pan učitel Turka v doprovodu československých jednotek převzal na zámku vládu nad Vrchlabím, které se konečně připojilo k Československu. V prosinci bylo osvobozeno také Hostinné, Trutnov a celé pohraničí.

zdroj https://krkonossky.denik.cz/galerie/vrchlabsky-odpor-proti-ceskoslovensku-vyvrcholil-generalni-stavkou291018.html?photo=4&back=2402427273-1029-23

Konečně bylo Vrchlabí součástí Československa. Ale ještě nebylo úplně vyhráno, lidé byli naštvaní a hladoví, zásobovací situace po válce nebyla dobrá a Němci, přestože se vzdali víceméně bez odporu, nový stát s nadšením rozhodně nepřijali. Je potřeba situaci dostat pod kontrolu a učinit úřední rozhodnutí, než půjdeš dál...

Nahradit německé úředníky českými!

Odsoudit všechny Němce za vzpouru!

podpořit české spolky a školy!

Ubytovat vojsko ve městě!

S podporou československé vlády se tak skutečně stalo, přeobsazeny Čechy byly všechny důležité úřední posty v samosprávách, ale také např. na poštách, železnici a soudech. Úředníkem jazykem se stala čeština a slovenština, byť v pohraničí samozřejmě každý uměl také německy. Z Němců, kteří byli stovky let skupinou obyvatel s privilegii, se ze dne na den stala národnostní menšina, a to v zemi, kde jich byly 3 miliony, tedy více než Slováků, kteří s Čechy nyní tvořili vládnoucí většinu.

Československý znak před zámkemzdroj: Katalog sbírek Krkonošského muzea

Je to sice asi lákavé, ale ničeho by se nedosáhlo, jen větších konfliktů a nesvárů. V pohraničí žilo více jak tři miliony Němců, naštvaných nyní na to, že musí žít ve státě, který si nepřáli. To je situace sama o sobě dost složitá na to, aby se ještě více komplikovala.

Fotografie z oslav 400 let města, přestože bylo Vrchlabí součástí Československa, pořád zde převažovalo užívání němčinyzdroj: Katalog sbírek Krkonošského muzea

Československá posádka ve Vrchlabí skutečně zůstane a to v hotelu Zum Mohren (dnešní knihovna). Už v březnu 1919 rozháněli vojáci německou demonstraci proti úřednímu zákazu účasti Němců v rakouských volbách. Tehdy protestovali v celém pohraničí, bylo zastřeleno 52 Němců, mužů, žen i dětí, ve Vrchlabí nezemřel nikdo, v sousedním Hostinném byly zastřeleny 2 ženy. Vojáci museli asistovat také při stěhování české školy do budovy německého gymnázia v červnu 1919 a když v květnu 1920 Němci demonstrovali a zmlátili českého komisaře.

Jedna čet hraničářského praporu, který fungoval v oblasti Krkonoš zdroj https://www.krnap.cz/media/x52f4ftg/vojenska-historie-krkono%C5%A1_web.pdf

Český kulturní život, přestože početně byli Češi ve Vrchlabí stále v menšině, začal vzkvétat. Svoji nemalou zásluhu na tom měl učitel Robert Turka, který pomohl založit množství českých menšinových škol v regionu a pomáhal zasahovat na místech, kde Němci kladli vůči takovým věcem odpor, např. ve Vrchlabí, v Hostinném nebo v Dolní Branné. Jeho zásluhou vzniklo také české gymnázium v Trutnově. Německé spolky, pokud nebyly z politických důvodů zakázány, pokračovaly ve své činnosti.

Česká měšťanská škola ve Vrchlabízdroj: Katalog sbírek Krkonošského muzea

Česko-německé vztahy se krátce zlepšily ve 20. letech, kdy se zlepšila hospodářská situace a životní úroveň, ve Vrchlabí vzkvétal zejména automobilový průmysl, výroba kabelů a turismus. Bohužel v říjnu 1929 zasáhla celý svět velká hospodářská krize, která přinesla krach obrovského množství firem, bank a továren, nezaměstnanost, bídu a hlad - a v takové situaci lidé vyhledávají radikální řešení.Československé pohraničí bylo plné továren, kde pracovali zejména zdejší Němci, velká většina z nich bude v této době propuštěna a republika jen pomalu najde systémová řešení. V Německu díky krizi začala vítězit nacistická strana, vedená Adolfem Hitlerem. Ten se roku 1933 stal německým kancléřem a obrátil svoji pozornost k Československu.

Němci v Československu díky propagandě a činnosti Hitlerových politických pohůnků v Sudetech ve velkém uvěřili, že Československý stát "svým" Němcům ubližuje, nestará se o ně, způsobuje obrovskou nezaměstnanost a nespravedlnost a že jediné správné řešení je připojení Sudet k Německé říši pod ochranou Adolfa Hitlera. V roce 1935 vyhrála volby ve Vrchlabí nacistická Sudetoněmecká strana, roku 1938 pod mezinárodním tlakem podepíše Československo Mnichovskou dohodu a vydá své pohraničí Německu, čímž mělo být zabráněno druhé světové válce - už 8. října 1938 budou Vrchlabím za velkého vítání zdejších Němců pochodovat jednotky německé armády. Češi budou nuceni ve velkém odejít. Po konci druhé světové války v květnu 1945 budou Češi nutit odcházet Němce, vzájemné vztahy se napraví až po desetiletích.

Propagandistická pohlednice Sudetoněmecké strany s nápisem "Děkujeme našemu Vůdci!", graficky vyzdvihnuté území Československa na němž žilo 3 miliony Němců bylo připojeno k Německu, hlavní roli sehrál Hitler, Henlein (vůdce Sudetoněmecké strany) a politika ústupků Britů a Francouzů, kteří věřili, že Hitler výměnou za území nerozpoutá válku.

Slavnostní vstup německé armády do Vrchlabí a pochodňový průvod městemzdroj: Katalog sbírek Krkonošského muzea

Území odtržená od Československa po roce 1938, v roce 1939 Hitler poruší Mnichovskou dohodu, obsadí vojensky zbytek Československa a vyhlásí zde tzv. Protektorát Čechy a Morava. Slovensko se před tím odtrhne a přidá na stranu Hitlera.

Vrchlabí

Nyní odpověz na otázky (viz níže). Pokud nebudeš vědět odpověď, můžeš se vrátit přes tlačítko s domečkem zpět do gamebooku. 1. Co a jak ovlivňovalo česko-německé vztahy před rokem 1914? 2. Jaké konkrétní události a věci v letech 1918-1938 rozčilovaly Němce? 3. Jaké konkrétní události a věci v letech 1918-1938 rozčilovaly Čechy? 4. Proč došlo k příklonu velké části Němců k Hitlerovy?5. V čem bude situace let 1918-1938 ve Vrchlabí (potažmo v pohraničí) jiná než ve vnitrozemí Československa?

„Utlačování tří a půl milionu Němců v Československu musí přestat!“ prohlásil Adolf Hitler během proslovu 12. září 1938 v Norimberku. Proslov vysílaný rozhlasem vyvolal v československém pohraničí jen stěží potlačené ozbrojené povstání německých radikálů ze Sudetoněmecké strany.

Národnostní složení Československa v roce 1921

Představa Rakušanů a Němců v Čechách o podobě nového územního uspořádání po první světové válce. Na území již vyhlášeného Československa vytvořilo Německé obyvatelstvo odbojné oblasti, Vrchlabí patřilo do Deutschböhmen (Německé Čechy).Německým provinciím k něčemu takovému chyběla mezinárodní podpora, ač se odvoládaly na právo na sebeurčení národů, které bylo jednou z podmínek USA pro ukončení války s Rakouskem-Uherskem a na jehož základě bylo vyhlášeno Československo.