Sparta

Zjisti s pomocí otázek co nejvíce o životě starověkých Sparťanů. Dávej si však pozor, ať nějakého hrdého Sparťana neurazíš...

Jak Sparťané bojovali?

V co Sparťané věřili?

Proč chtěli být Sparťané válečnickým státem?

Jak vychovávali Sparťané děti?

Byli všichni Sparťané válečníci?

Byli všichni Sparťané válečníci?

Proč to děláte?

Ve Spartě bylo nově narozené dítě, chlapec i dívka, doneseno k posouzení starším. Slabé nebo postižené děti byly ponechány smrti na hoře Taygetus nebo hozeny do hlubin, silné děti mohly žít.

To je hrozně kruté!

Dobrá, to je tvůj spartský pohled...

Kruté?! Smyslem života Sparťanů je žít a umřít pro Spartu, jak by toto mohl naplnit někdo od narození slaboučký a nemocný?

To přece nedává smysl!

Jak byly vychovávány dívky?

To je přece špatně, dítě mají vychovat rodiče!

Jak byli vychováváni chlapci?

Každý chlapec a dívka byli ve Spartě vedeni ke službě státu a to již od útlého věku, rodiče neměli právo do výchovy dětí zasahovat - na prvním místě byla Sparta, teprve poté rodina. Spartské ženy a muži být fyzicky i duševně silní a odolní.

Chlapci byli odvedeni od rodiny v šesti až sedmi letech do místa zvaného agoga (zároveň se tak jmenoval systém výchovy). Zde spolu s ostatními procházeli tvrdým výcvikem až do dvaceti let: zápasili, mrzli, hladověli, učili se krást, aby přežili, ale také tančit, čímž rozvíjeli koordinaci pohybů. Součástí výchovy bylo vštěpování nenávisti k nepřátelům a naopak naprostá oddanost Spartě a spolubojovníkům.

Každý rok ve svatyni bohyně Artemis probíhal obřad diamastigósa při kterém byli chlapci rituálně bičováni, aniž by mohli naříkat nebo brečet. Někteří při obřadu umírali. Ten, kdo vydržel do konce obřadu získal celoživotní titul "dobyvatel oltáře".Obřad byl jednou z mnoha zkoušek tvrdosti a odolnosti budoucích válečníků. Poslední zkouškou před vstupem do řádného vojska bylo zabití otroka nebo heilóta (poddaní Sparťanů) nožem.

Dívky byly vychovány k oddanosti Spartě, vzdělávaly se v umění, hudbě, tanci, čtení a psaní. Narozdíl od chlapců po celou dobu vzdělávání zůstávaly dívky u svých matek doma.

Očekávalo se, že stejně jako chlapci budou dívky fyzicky zdatné. Byly tedy vedené ke sportům jako byla vybíjená, jízda na koni nebo hod oštěpem. Sparťané věřili, že jen silné a fyzicky odolné ženy mohou porodit silné a hrdé spartské válečníky.

Jak byly vychovávány dívky?

Životním smyslem mužů bylo sloužit a bojovat ve válkách za Spartu. Zemřít v boji za svůj stát bylo pro Sparťana nejtoužebnějším naplněním jeho života. Jen Sparťan, který padl v boji měl nárok na svůj kamenný náhrobek.

Byli všichni Sparťané válečníci?

Tahle výchova je přece úplně špatně!

Proč chtějí být Sparťané státem válečníků?

Jak Sparťané bojovali?

Jak byly vychovávány chlapci?

Životním smyslem dívek a žen bylo sloužit Spartě. Porodit a vychovat silné a odolné děti odevzdané státu bylo smyslem života Sparťanek, které měly také (narozdíl např. od Athén) velkou míru svobody např. v nakládání s majetkem nebo svobodou pohybu mezitím, co byli jejich muži ve válkách. Jen Sparťanka, která zemřela při porodu měla nárok na svůj kamenný náhrobek.

V co Sparťané věřili?

Tahle výchova je přece úplně špatně!

Byli všichni Sparťané válečníci?

Jak Sparťané bojovali?

Poté co spartský chlapec prošel výcvikem ve dvaceti letech vstoupil do vojska. Mohl založit rodinu, ale stále žil se svými spolubojovníky a zúčastnil se bojů. Až ve třiceti se stal plnoprávným občanem. Vojenská služba Sparťanů končila v šedesáti letech. Jádro spartské armády tvořila pěchota hoplítů ozbrojených dlouhým kopím, kulatým štítem (tzv. hoplon), mečem, přilbicí a případně dalšími bronzovými nebo koženými chrániči. Hoplíté bojovali v sevřené formaci zvané falanga.

Samotní Sparťané nezavedli v řeckém válečnictví žádnou převratnou taktickou inovaci, ovšem neustálým výcvikem a vynikající ukázněností učinili svoji formaci zvanou falanga mnohem soudržnější a efektivnější. Do boje vedl vojsko vždy král, druhý král zůstával ve Spartě, kterého doprovázela královská garda. Jízdu sparťané nevyužívali. Své armády doplňovali pomocnými sbory složenými z heilótů či spojenců. Výstroj a potřebné jídlo atd. nosil každému sparťanovi do boje jeho heilót. Všichni spartští bojovníci měli na štítu písmeno lambda "Λ" označující Lakadeimón (řecké označení Sparty), nosili také karmínově zbarvené oblečení a dlouhé vlasy i pečlivě sestříhavané vousy.

Někteří Sparťané se po dosažení třiceti let mohli dát např. na politickou dráhu. Sparta měla dva krále ze dvou nejmocnějších rodů, král byl nejvyšším knězem, soudcem a velitelem vojska. Jeden král vždy s vojskem táhl do boje, druhý zůstal a spravoval Spartu. Války však mohli vyhlásit jen eforové. Pět eforů tvořilo nejdůležitější úředníky Sparty, měli moc zvrátit rozhodnutí Gerúsie (jakási rada starších) a apelly, tedy sněmu všech mužů starších třiceti let, který byl obdobou athénského sněmu, ovšem apell jen schvaloval nebo rušil návrhy gerúsie. Eforové měli větší moc než králové Sparty.

Sparťané se nesměli živit jako řemeslníci nebo zemědělci, protože se museli připravovat na válku, všechnu manuální práci za ně tak zastávali podmanění heilóti. Vedle nich žila ve Spartě skupina tzv. perioiků, svobodných obyvatel, kteří neměli politická práva, ale mohli ve Spartě a okolí podnikat v řemesle, zemědělství nebo námořním obchodu. Sparťanů bylo zhruba 8000, perioiků 60 000, heilótů kolem 200 000.

V co Sparťané věřili?

Nebylo by jednodušší heilóty osvobodit?

Proč jste chtěli být válečnický stát?

Jak Sparťané bojovali?

Narozdíl od jiných řeckých států jsme se my Sparťané rozhodli být jedinečným státem profesionálních válečníků. Děláme tak kvůli heilótům, obyvatelům z okolí Sparty, které jsme si násilně podmanili, aby nás živili. Heilótů však bylo více (Sparťanů bylo 8000, heilótů 200 000) a bouřili - jediná možnost jak je udržet, bylo stát se nejmocnějšími vojáky světa! ...a proč toho nevyužít a rovnou si občas nepodmanit i jiný městský stát?

Nebylo by jednodušší heilóty osvobodit?

V co Sparťané věřili?

Byli všichni Sparťané válečníci?

Jak Sparťané bojovali?

Sparťané věřili stejně jako ostatní Řekové v mnoho bohů a bytostí. Výjimečné však bylo uctívání spartských králů jako potomků Herákla (Herkula), králové byli zároveň kněžími Dia. Uctívána byla Athéna (ač byla ochránkyní nepřátelských Athén) a Artemis, na jejímž oltáři byli bičováni spartští chlapci při jedné ze zkoušek síly. Významnou roli zastával také bůh světla a hudby Apollón. Sparťané byli silně nábožensky založení lidé. Význam jejich víry v každodenním životě dosvědčuje veliké množství obětí, jež přinášeli bohům. Například před zahájením vojenské výpravy jeden z králů obětoval Diovi. Vojsko poté pochodovalo k hranicím Lakedaimónu, kde král provedl další oběť Diovi a Athéně. Jestliže znamení nebyla příznivá, velitelé obyčejně odmítali vydat rozkaz k zahájení pochodu či boje. Rituál pak musel být opakován. V průběhu tažení obětování pokračovalo každý den.

Jak Sparťané bojovali?

Nebylo tolik obětí zbytečných?!

Jak vychovávali Sparťané děti?