Vrchlabí ve středověku

Vítej! Ocitáš se v 16. st. na místě, kde se bude jednou rozkládat město Vrchlabí. Před tebou však leží na první pohled spíše vesnice než město... Vydej se na cestu, zapisuj si do sešitu různá povolání a společenská postavení, která potkáš...

Vypracováno na základě knih: LOUDA, Jiří a SEVERÝNOVÁ, Petra. Kryštof Gendorf. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2015. ISBN 978-80-7535-009-1. LOUDA, Jiří a ZÁZVORKOVÁ, Blanka. Zmizelé Vrchlabí. Paseka, 2006. ISBN 9788071857570.

pojedu raději do hor

prozkoumám zdejší osídlení

není tu nějaké lepší osídlení?

Blátivá cesta tě vede nejprve přes most a pak ulicí složenou z jednopatrových dřevěných domků podél řeky Labe. Na některých domcích vidíš viset štíty s různými znaky, např. housky, kladiva, boty atd. Jsou to cechovní znamení - cech je spolčením stejných nebo podobných řemeslníků, kteří si pak ve městě určovali ceny výrobků, kolik řemelsníků ve městě bude, trestali šizenou výrobu atd.

prozkoumám některé domy se znaky

půjdu cestou dál do města

zkusím se někde zastavit na jídlo

půjdu k věži na konci města

už jsem prošel celé město i okolí

Tato cechovní znamení se dochovala na oknech z vrchlabské radnice, jsou sice z roku 1862, v 16. st. však byly ve městě podobné cechy.

Listina, kterou bylo Vrchlabí povýšeno na město r. 1533 je dodnes k vidění v trutnovském archivu. Obsahuje výpis městských práv i řemeslníků, do znaku města se také dostala symbolika podobná znaku jednoho ze zdejších důležitých cechů, který přímo souvisel s významem města ve středověku...

Který cech byl pro Vrchlabí ve středověku typický?

Enter the password

Vedle cesty vidíš starou dřevěnou tvrz a za ní krásný nově vybudovaný zámek, zastavuješ kolemjdoucího, aby ses optal na budovu...

na detailu z veduty z 18. st. můžeš vidět, že vrchlabský zámek měl kolem sebe původně vodní příkop, v 16. st. přes něj vedly tři padací mosty, zdroj: Sbírky Krkonošského muzea ve Vrchlabí

můžu dovnitř?

čí je to zámek?

dá se tam najíst?

To je zámek pána města, jistě, že nemůžeš dovnitř ty žebráku!

Na zámku ne, ale v tomhle městě je víc šenků než škol a kostelů! Běž támhle tím směrem!

Zámek nechal postavit majitel města Kryštof Gendorf z Gendorfu, rádce krále Ferdinanda. Každý majitel města tam po něm bude žít a spravovat panství.

Aha. Co víš o lidech ve městě?

Jaké panství?

Panství Vrchlabí, koupil to tu 1533, tehdy to byla vesnice Wrchlab a sídlil ve staré dřevěné tvrzi hned vedle. Ale hned ten rok to tu nechal u krále povýšit na město a začal stavět zámek. Ti říkám, ten má peněz, že neví co s nima - vlastní doly v Krkonoších, města např. Žacléř a Trutnov, železárny, razí vlastní mince... poddaní nejen ve městě mu slouží a pracují pro něj. Samozřejmě mají povinnost roboty, tedy několik dnů v roce pro Gendorfa zdarma pracovat na jeho panství. A platit mu daň, zajisté, stejně jako králi a církvi.

To všechno zvládá sám?

Co vyrábí v místních železárnách?

Ty nejsi zdejší co? O město se stará každoročně volený purkmistr, rychtář a městská rada, většinou to jsou ti největší zdejší boháči. Ve Vrchlabí mají právo i soudit, např. nepoctivé obchodníky a řemeslníky, ale také zloděje a vrahy. Poslední slovo má ale pán města. Nedávno nechal rozčtvrtit sedláka a rozvěsit jeho tělo na třešni, protože nechtěl robotovat. Ze stejného důvodu nechal lámat v kole rychtáře z Chvalče a jeho syny.

Jak jsou na tom obyvatelé města?

Co vyrábí v místních železárnách?

Dělí se to tu na tři části: Dolní Vrchlabí, Vrchlabí a Horní Vrchlabí. Jen Vrchlabí jako takové má městská práva od krále, žije tu 200 - 300 lidí v trochu více než 40 domech. Ve městě žijí řemeslníci a obchodníci, ve vesnici zemědělci (většinou chudí), horníci a lidi z železáren (ti jsou dobře placení!). S Gendorfem sem přišlo hodně Němců, protože rozumí zpracování železa i dolování. Už od 13. st. byly v Krkonoších celé české a německé vesnice, protože sem ti lidé přicházeli hledat zlato, stříbro a železo za Přemyslovců. Ve Vrchlabí od časů Gendorfa bude víc Němců než Čechů, ale problém v tom nevidím*, všichni jsme přece v jednom království. Od té doby se to tu jmenuje Hohenelbe.

Díky moc za informace!

Co vyrábí v místních železárnách?

*až v 19. st. to začne být problém, ale to je jiný příběh

Vrchlabská železárna je největší v Českém království! V obrovských výhních se tu vyrábí kosy, plechy a dráty. Hlavně kosy se prodávají do celé Evropy. Železo se získává z bohatých dolů v Krkonoších a dopravuje do hamrů a železáren, kde je zpracováno i s pomocí energie z vodních kol. Uhlí k vytápění pecí se kupuje od uhlířů z hor. Zdejší podniky jsou tedy součástí velké obchodní sítě.

Díky moc za informace!

Gendorf řídí podnikání a ještě se stará sám o město?

V jednom z domů objevíš šenk (hospodu), ve městě jich je dokonce osm! Sedí tady u vína a piva hlavně horníci a pracanti z železáren. U stolu ale vidíš také někoho, kdo vypadá jako obchodník. Chceš od něj zjistit více o jeho práci i o okolí...

v šenku už jsem byl

co všechno vidíš v Krkonoších?

s čím obchoduješ?

Kupuji, co se koupit dá a prodávám to tam, kde je o to zájem. Tady v Krkonoších mám zájem o tři velké věci: 1. drahé kovy, hlavně zlato, které zdejší horníci těží ve velkém; 2. kvalitní železné výrobky, které vznikají ve vrchlabské železárně a prodávají se do celé Evropy - hlavně železné kosy, ty chce každý!; 3. látky, které vyrábějí zdejší zruční řemeslníci.

Prohlédni si detaily z nejstarší obrazové mapy Krkonoš (16. st.). zdroj: Sbírky Krkonošského muzea ve Vrchlabí

čas vrátit se do města...

Krkonošemi v 16. st. vedla Slezská stezka, tedy obchodní trasa z jedné strany hor na druhou. Vrchlabí leželo příhodně právě u této cesty. Už za Přemyslovců ve 13. st. lidé začali v Krkonoších hledat zlato, stříbro, železo atd. Zakládali zde se souhlasem krále vesnice i města. V 16. st. Kryštof z Gendorfu nevlastnil jen Vrchlabí, ale i mnoho dolů, hutí a hamrů, kde se kovy zpracovávaly. 2/3 vytěžených kovů se odevzdaly králi, 1/3 si ponechal Gendorf - a pohádkově bohatnul!

Došel jsi do centra města, kde je vedle staré dřevěné radnice také kostel, pro měšťany zcela zásadní místo. Všichni v té době jsou křesťané, všichni doufají, že dodržování pravidel církve přinese spásu jejich duši. U gotického kostela bylo tehdejší centrum města s trhy, zároveň zde byl také původní městský hřbitov. Významnou postavou života města tak byl samozřejmě také farář/kněz - byl u všech událostí života měšťanů, křtů, svateb, pohřbů atd. Obejdeš žebráka u vchodu do kostela a váháš...

Gendorf nechá zchrátralý kostel opravit (díky obrázku z 18. st. si můžeme představit, jak kostel vypadal), ve zdější kapli se pak nechá pohřbít. Nový kostel bude postaven až 1886. Zdroj: Sbírky Krkonošského muzea ve Vrchlabí

půjdu k zámku

půjdu zpět

chci se najíst

půjdu na trh

Navštívil jsi skutečně všechna místa ve Vrchlabí a v okolí? Navštívil si domy řemeslníků, šenk, zámek, trh, kostel a okolí města? Pokud ne, můžeš se s pomocí mapy do města ještě vrátit...

pokud máš projité celé město...

ÚKOL 1: Do sešitu vypracuj sociální pyramidu středověkého Vrchlabí

ÚKOL 2: Do sešitu uveď dvě funkce středověkého města v porovnání s vesnicí

ÚKOL 3: Do sešitu uveď alespoň tři zajímavé informace, které si se dozvěděl o středověkém Vrchlabí

Gratuluji, máš hotovo!

Špatně! Mírové náměstí nikdy ve Vrchlabí nebylo a současné náměstí Míru bylo až do 20. st. zvané Kostelní náměstí. Právě to bylo skutečným centrem města až do konce 19. st.

Správně! Kostelní náměstí (dnes náměstí Míru) bylo celá staletí centrem města Vrchlabí, dokud nebude na konci 19. st. zbourán pivovar, který zabíral většinu prostoru dnešního náměstí TGM. Pojď dál do města!

Špatně! Současné náměstí TGM bude centrem města až poté, co se 1896 strhne pivovar, který zabíral většinu prostoru dnešního náměstí.